DENÍK
DAGMAR HILAROVÉ
Deník Dagmar Hilarové má počátek v roce 1929.
Z počátku záznamy do deníku Dagmar Hilarové psala její maminka.
Od roku 1941, tedy od svých 13 roků, si Dagmar Hilarová deník vedla již sama.
Zápisy do deníku psala zlatým plnicím perem, které dostala od svého bratra Rudiho.
Již v roce 1942 Dagmar Hilarová zvažuje dráhu spisovatelky.
Plány Dagmar Hilarové narušuje válka. Ne však úplně, neboť právě v době věznění v Terezíně napsala základ té části jejího deníku, jíž po válce zpracovala do knižní podoby.
Toto Dagmar Hilarová zaznamenala do deníčku krátce po návratu z Terezína.
Na porovnání částí deníku si můžeme povšimnout, jak se za dobu věznění v Terezíně písemný projev Dagmar Hilarové změnil z dětského,
neohrabaného písma,
které sama autorka v úvodu knihy označila jako
"mládím rozskřípané",
ve vypsanou ruku spisovatelky.
Návrat Jiřího Poppera z Mauthausenu
Máj 1946
V knize, která vznikla z postupně dělaných poznámek, jsou všechny názvy kapitol časové údaje. Kniha je záznamem událostí s jejich časovým určením. Nepopisuje události smyšlené, ale ty, které se opravdu staly, nefigurují v ní ani vymyšlené postavy, ale skuteční lidé a popisované objekty jsou reálné věci (kupříkladu pomněnkové kafáče, o nichž se dočteme v knize, mám dosud doma). Deník Dagmar Hilarové není jen literární fikcí a nemá pouze deníkovou formu, ale je literárním zpracováním skutečného deníku.
PRVNÍ KONTAKT MIEP DIEKMANN
S KNIHOU-DENÍKEM DAGMAR HILAROVÉ
Miep Diekmann píše v epilogu o
povídce Dagmar Hilarové, publikované v NDR,
kterou četla 4 roky před psaním doslovu.
Miep Diekmann však již "zapomněla" v doslovu uvést, že tato "povídka" je text začátku knihy "Nemám žádné jméno", jehož doslovný překlad najdeme v knize "Ik heb geen naam." Teprve
po přečtení
tohoto vý?atku z knihy Dagmar Hilarové,
údajně
"Miep Diekmann napadlo napsat knihu".
Tvrzení Miep Diekmann,
v němž sebe označila za výhradní autorku knihy a Dagmar Hilarovou za pouhou autorku námětu, musí každého přivést k domněnce, že knihu opravdu napsala ... do té doby, než si položí tu nejprimitivnější otázku:
Jak mohla Miep Diekmann napsat to, co již bylo předtím napsané?
Č?STI DENÍKU DAGMAR HILAROVÉ
PUBLIKOVANÉ V ČESKOSLOVENSKU
P?ED JEHO PRVNÍM VYD?NÍM V HOLANDSKU
Především je to zmi?ovaná,
úvodní část deníku,
publikovaná v NDR. První kapitola knihy pak byla vydána ještě jednou v Československu, pod názvem
"DER GRÜNE ZWEIG."
U publikovaného úryvku je výslovně uvedeno, že jde o vý?atek z připravované knihy
(Aus einem vorbereiteten Roman, Deutsch von Dr. R. Iltis.)
Dr. Rudolf Iltis, jenž text přeložil do němčiny, zemřel 1.8.1977, tedy 3 roky před prvním holandským vydáním knihy. S ohledem na to, že překlad mohl udělat jen za svého života, dokládá, že zde byl český text dříve, než holandský.
Část deníku Dagmar Hilarové, podávající informaci o vzniku knihy,
je shodou okolností obsažena i v úryvku, nazvaném
"Z DENÍKU ČTRN?CTILETÉ". Zatímco první úryvek z knihy popisuje události roku 1942, v tomto vý?atku líčí Dagmar Hilarová své zážitky z doby na sklonku války. Tento, druhý úryvek z knihy byl publikován v Československu v dubnu 1976. Naprosto stejný text vyšel v holandštině poprvé v roce 1980. Oproti českému originálu se jeho holandský duplikát prvně objevil o plné 4 roky později.
Před prvním, holandským vydáním knihy byl v Československu publikován i třetí vý?atek, resp. soubor úryvků, který nese název
"OSVOBOZENÍ".
Odpovídající části holandského i německého vydání knihy jsou přesným překladem úryvků z českého rukopisu knihy, který mi zde zanechala moje matka.
Paní Miep Diekmann napsala deník, který již byl napsán a zčásti i publikován dřív, než jej začala psát.
DOBA VZNIKU DENÍKU
A ÚČAST MIEP DIEKMANN NA JEHO PSANÍ
Terezín - místo vzniku deníku Dagmar Hilarové
Dagmar Hilarová si začala vést svůj deník za okupace v roce
1941,
tedy 39 roků před jeho knižním vydáním.
Se psaním deníku v Terezíně
mé matce Miep Diekmann nepomáhala, protože tam s ní
nebyla! V deníku jsou zaznamenány události, které se opravdu staly, u nichž však Miep Diekmann
nebyla (!) a figurují zde
reálné osoby se svými konkrétními vlastnostmi,
z nichž Miep Diekmann žádnou, nikdy v životě neviděla!
Na "postavy" knihy se podíváme nyní podrobněji...
Miep Diekmann versus Dagmar Hilarová, Nemám žádné jméno, Ich habe keinen Namen, Ik heb geen Naam, Io ho nessun nome, I have no name, Jestem bezimienny