Milý synu, kdyby se se mnou něco stalo, zanes tento můj rukopis s přiloženými průkazními materiály o autorství celého díla do Obce spisovatelů a Pen clubu. Přeji si, aby knížka vyšla v mé zemi a aby se o ní psalo jako o knize české. Taková je pravda... Tvá matka - Dagmar Hilarová.27.6.2017, 05:37
Navigace
Ik heb geen naam

Dagmar Hilarová
Český rukopis knihy IK HEB GEEN NAAM
NEM?M Ž?DNÉ JMÉNO
Faksimile rukopisu knihy.


Dagmar Hilarová
Nemám žádné jméno
NEM?M Ž?DNÉ JMÉNO
české vydání knihy


Překlad knihy
         Vznik knihy IK HEB GEEN NAAM do holandštiny
         Původ knihy ICH HABE KEINEN NAMEN do němčiny



The famous Dutch plagiarist
Miep Diekmann

The plagiarist Miep Diekmann
The thief of the authorship
Miep Diekmann


The offer of the book
written by Dagmar Hilarová

Ich habe keinen Namen
The plagiarism of Miep Diekmann

● 1944

1944


Krematorium Terezín
Krematorium Terezín


Tvořily jsme pětilístek na společném stvolu a jedna bez druhé by neudělala ani krok.

Také urnové akce jsme se náhodou zúčastnily rukou společnou a nerozdílnou.

Fasovala se za ní celá plechovka paštiky a sáček cukru. Moc se nám nechtělo, raději bychom lákavou odměnu oželely, ale rozkaz přišel přímo z komandatury.

Bylo nás několik set žen a dětí, co se shromáždily v pevnostním ochozu a utvořily řetěz, na jehož konci čekal nákladní vůz, který měl urny odvézt k řece a tam se měl popel z nich vysypat. Proč, to jsme nevěděly. Uren prý bylo kolem třiceti tisíc.

Ten den mrholilo a my šly jako na skutečný pohřeb. Vzpomněla jsem si na Jarču a naši příhodu s nebožtíkem. Nebylo to příjemné.

Je to práce jako každá jiná, říkala jsem si, alespo? po smrti přijdou ke svému jménu.

Papírové schránky byly opatřeny jmenovkou. Urna za urnou procházela mýma rukama, zleva mi je podávala Liána a vpravo na ně čekala Milka. Jako na stavbě cihly. Jenže z cihel se dá něco postavit, garáž, brána nebo dům, ale tady se něco spíš zahlazuje, aby už vůbec, ale vůbec nic nezůstalo. Ani ten popel, ve který se jednou proměníme.

Půlobrat vlevo, půlobrat vpravo. Každý ponořen do vlastních myšlenek.

Náhle zazněl výkřik a řetěz rukou se přetrhl. ?ada se zavlnila, a kdesi vzadu nastal šum. Štafetou hlasů se ke mně donesla slova: Miriam našla maminku.

Nepochopila jsem hned souvislost, až když se mi naskytl ten otřesný pohled: jakási dívka držela otevřenou urnu a v šoku sypala její obsah do kapsy svého manšestrového saka. Oči měla vytřeštěné, na lících a krku rudé skvrny a drmolila zkřivenými ústy: "Maminko, maminečko má!" Prázdnou urnu hodila na zem a začala po ní zběsile dupat. Přiblížit se k dívce bylo nemožné, kopala a kousala v domnění, že ji chceme vzít vzácné ostatky, které bránila jak lvice, a na varování vůbec nereagovala.

Každou chvíli mohl přijít četník a vše odhalit. Byly jsme si dobře vědomy, co by následovalo. Zbývalo jen jediné východisko: zbavit dívku vědomí. Nepřišla jsem na to sama, starší žena v šátku, která stála za ní, ji bez rozmyšlení šetrně udeřila do hlavy a ženy dorozumívajíc se očima s ostatními, ji chytily za ruce a vlekly pryč. Vše bylo dílem okamžiku. Až narazí na dozorce, řeknou, že se děvčeti udělalo nevolno.

Ale co s poškozenou urnou? Musela zmizet, to bylo všem jasné. A to hned. Ale kam? Vrátit jsme se nemohly, všude hlídali četníci a že právě teď byli vpředu, byla jen šťastná náhoda.

Mozek pracoval na plné obrátky. A ne marně. Dostala jsem nápad, jak se lepenkové krabice zbavit, vždyť nebyla tak velká. Ale pronést se nedala, co kdyby nás prohlíželi. Bleskově jsem vyndala svou kudličku-rybičku a za chvíli zbyly z krabice docela malé kousky, které jsme si rozebraly a začaly žvýkat.

Když přišel dozorce, nebylo po urně ani památky.

Jen vítr-rozsévač urovnával brázdy žírné pro úrodu příští a v dálce zpívala Ohře ten nejtruchlivější žalm.


ZA KREMATORIEM



Miep Diekmann versus Dagmar Hilarová, Nemám žádné jméno, Ich habe keinen Namen, Ik heb geen Naam, Io ho nessun nome, I have no name, Jestem bezimienny
Motto

Pero mé tenkrát
neposlalo salvu za nimi,
bylo ještě mládím rozskřípané,
ale již plné vzdoru

Přihlášení

Registrovaní mají
více možností!

Registrovat


Přihlášení
Jméno

Heslo



Zapomněli jste své heslo ?

Vědomí národa
Vědomí národa - Dagmar Hilarová - Nemám žádné jméno
Památník národního písemnictví
Originál rukopisu knihy
Nemám žádné jméno,
jehož překlad vyšel v Nizozemsku
pod názvem IK HEB GEEN NAAM,
je český a je uložen v Památníku
národního písemnictví.
Památník národního písemnictví - Dagmar Hilarová - Nemám žádné jméno
Autorkou knihy IK HEB GEEN NAAM
je Dagmar Hilarová.
České vydání
Dagmar Hilarová - Nemám žádné jméno
Dagmar Hilarová
Nemám žádné jméno
Veřejná anketa
Kdo je podle Vás autor ?

Dagmar Hilarová

Miep Diekmann

Úplně někdo jiný

Vygenerované za: 0.02 sekund Tuto stránku navštívilo lidí