OBEC SPISOVATELŮ
Koncem roku 1995, z něhož pochází zde prezentovaný, členský příspěvek Obci spisovatelů, byla již Dagmar Hilarová trvale upoutána na lůžko a následující rok po dlouhé, těžké nemoci zemřela.
Zanechala po sobě rukopis knihy Nemám žádné jméno a k němu přiloženou,
svoji poslední vůli,
v níž mi uložila donést do Obce spisovatelů důkazy o jejím autorství, očekávavši od Obce spisovatelů ochranu svých zájmů a práv :
„Jsme dobrovolná profesní organizace českých a moravských spisovatelů, literárních vědců a kritiků. Chráníme tvůrčí, profesní, sociální a materiální zájmy a práva svých členů a zastupujeme je ve styku se státními orgány a společenskými organizacemi.“
Toto je stanovisko
Obce spisovatelů
k poslední vůli své členky, české spisovatelky Dagmar Hilarové :
Obec spisovatelů, deklarující zastupování a ochranu zájmů a práv svých členů ve styku se státními orgány, tyto zájmy, dle stanoviska své právní poradkyně a svého předsedy, chránit nemůže.