Pro konečný závěr bylo pro mne nejdůležitější přesné porovnání českého rukopisu s vydanou knihou. Při zjišťování míry shody českého rukopisu s knižním vydáním terezínského deníku jsem nejprve fotokopii rukopisu rozdělil na 5 částí, které do digitální podoby převedlo 5 lidí. Takto digitalizovaný text českého rukopisu jsem v počítači opět spojil a nalámal podle německého výtisku knihy. Tím jsem mohl velice snadno porovnat jednotlivé stránky. Porovnání českého rukopisu s německým vydáním knihy ukazuje na velmi dobrou shodu. Z této shody lze dovodit, že i holandský text, jehož překladem německá verze knihy vznikla, se s rukopisem rovněž shoduje. Německé i holandské vydání knihy mají společný zdroj, kterým je
český rukopis.
Ten, jehož existenci paní Miep Diekmann i nakladatelka popírají, který však zcela nezávisle na jejich tvrzení přesto fyzicky existuje.
Umísťovat na internet celou knihu ve dvou, či dokonce třech jazykových mutacích není asi rozumné a tak jsem pro návštěvníka stránky o knize připravil pouze několik úvah a reprezentativních porovnání, která tvrzení Miep Diekmann o jejím autorství knihy naprosto spolehlivě vyvrací :
Originál rukopisu knihy
Nemám žádné jméno,
jehož překlad vyšel v Nizozemsku
pod názvem
IK HEB GEEN NAAM,
je český a je uložen v Památníku
národního písemnictví.
Autorkou knihy IK HEB GEEN NAAM
je Dagmar Hilarová.