Milý synu, kdyby se se mnou něco stalo, zanes tento můj rukopis s přiloženými průkazními materiály o autorství celého díla do Obce spisovatelů a Pen clubu. Přeji si, aby knížka vyšla v mé zemi a aby se o ní psalo jako o knize české. Taková je pravda... Tvá matka - Dagmar Hilarová.29.1.2020, 06:33
Navigace
Ik heb geen naam

Dagmar Hilarová
Český rukopis knihy IK HEB GEEN NAAM
NEM?M Ž?DNÉ JMÉNO
Faksimile rukopisu knihy.


Dagmar Hilarová
Nemám žádné jméno
NEM?M Ž?DNÉ JMÉNO
české vydání knihy


Překlad knihy
         Vznik knihy IK HEB GEEN NAAM do holandštiny
         Původ knihy ICH HABE KEINEN NAMEN do němčiny



The famous Dutch plagiarist
Miep Diekmann

The plagiarist Miep Diekmann
The thief of the authorship
Miep Diekmann


The offer of the book
written by Dagmar Hilarová

Ich habe keinen Namen
The plagiarism of Miep Diekmann

# Autorka knihy-deníku "Nemám žádné jméno"

Autorka knihy-deníku "Nemám žádné jméno"


Autorství knihy se prokazuje rukopisem. Faksimile rukopisu knihy-deníku "Nemám žádné jméno" je uloženo v Národní knihovně ČR. Ve stejné budově je rovněž holandské vydání deníku, umož?ující jeho porovnání s českým rukopisem a jsou zde i tři úryvky z knihy /DER GRÜNE ZWEIG, OSVOBOZENÍ, Z DENÍKU ČTRN?CTILETÉ/, publikované před jejím prvním holandským vydáním, jež jsou dalšími důkazy toho, že knihu napsala Dagmar Hilarová. Vý?atek "Z deníku čtrnáctileté", publikovaný v Československu v době, kdy Miep Diekmann dle jejích slov začínala v Holandsku knihu psát, dokládá, že zde byl český originál před holandským překladem. Materiály, uložené v Národní knihovně ČR, spolehlivě prokazují, že autorkou knihy "Nemám žádné jméno" (hol. "Ik heb geen naam") je Dagmar Hilarová.

Množství autentických materiálů, prokazujících autorství Dagmar Hilarové, přináší týdeník REFLEXČeská televize:

Česká televize: Faksimile rukopisu knihy-deníku Dagmar Hilarové Česká televize: Faksimile rukopisu knihy-deníku Dagmar Hilarové
Česká televize: Úryvky z faksimile rukopisu knihy-deníku Dagmar Hilarové "Nemám žádné jméno"

Dr. Olga Krijtová při setkání s faksimile českého rukopisu knihy potvrdila: To jsou ty podklady, které jsem překládala a před víc jak třiceti roky do rukopisu knihy ručně vepsané opravy, jež jsou ve faksimile věrně zkopírovány, označila za své. Již jen samotná skutečnost, že Dr. Krijtová překládala knihu z češtiny do holandštiny, prokazuje, že originál knihy-deníku není holandský, ale je český!

Autorství Dagmar Hilarové potvrdil ve svém prohlášení i na kameru rovněž Jiří Pavel, hlavní hrdina deníku Dagmar Hilarové.
Česká televize - Jiří Pavel Česká televize: Svědek a hlavní hrdina knihy-deníku, Jiří Pavel
Svědek a hlavní hrdina knihy-deníku, Jiří Pavel, bratr spisovatele Oty Pavla.


Autorství Dagmar Hilarové je prokázáno:
① českým rukopisem knihy
② neexistencí holandského rukopisu
③ shodou textu holandského vydání knihy s českým rukopisem
④ úryvky z knihy, publikovanými před jejím prvním holandským vydáním
⑤ svědectvím překladatelky, která český rukopis přeložila do holandštiny
⑥ ručně poznačenými opravami překladatelky v českém rukopise
⑦ svědectvím spoluvězně Dagmar Hilarové a hlavní postavy knihy



Ani tím však důkazy o autorství Dagmar Hilarové
a nepravdivosti informací, podávaných Miep Diekmannovou,
zdaleka nekončí!


Tvrzení Miep Diekmann, že kniha-deník vznikla na základě vzpomínek, vyvrací jak článek v National Zeitung z 13. února 1965, píšící o Terezínském deníku Dagmar Hilarové a citující z něj úryvky, tak i text deníku. Důkaz o nepravdivosti tvrzení Miep Diekmann přináší rovněž tento záběr ČT, zachycující část deníku, kde si Dagmar Hilarová v červenci 1945 zapsala:

Česká televize: Deník Dagmar Hilarové, červenec 1945 červenec . . . 1945
Jsem opět doma! Je to nádherné slůvko „doma“. Nemohu tomu ani uvěřit, že opět po 27 měsících mohu vyslovit slovo – domov – a – rodiče. Skoro jsem to již zapomněla říkat. Na Terezín si vzpomínám už jen jak na hrozný sen…
11. května 1945 jsem uprchla z Terezína a navrátila se do své osvobozené matičky Prahy – po veliké, dobrodružné cestě, kterou mám dopodrobna zaznamenánu ve svém deníku, který si od začátku mého Terezínského věznění vedu. Přijela jsem na ruském tanku…

Česká televize: Deník Dagmar Hilarové, červenec 1945


Vývojové fáze vzniku rukopisu knihy-deníku Dagmar Hilarové


Kromě knižně vydaného rukopisu a z něj publikovaných úryvků existuje i jeho předchůdce, z něhož je patrné, jak kniha vznikala.

Česká televize:  Rukopis knihy Dagmar Hilarové "Nemám žádné jméno" Česká televize: Rukopis knihy Dagmar Hilarové "Nemám žádné jméno"
Česká televize: Rukopis knihy-deníku Dagmar Hilarové "Nemám žádné jméno"

Na následujícím snímku České televize si můžeme povšimnout Dagmar Hilarovou do rukopisu knihy ručně vepsané poznámky značící, že na toto místo přijde báse? Chléb:
Česká televize: Vývojové fáze vzniku českého rukopisu knihy "Nemám žádné jméno"

Ač nám Miep Diekmann popisuje, jak "slepila" překlady dvaceti básní Dagmar Hilarové svojí prózou a tak "vytvořila příběh knihy", záběr ČT zdokladoval postup při tvorbě knihy, jenž je oproti tvrzení Miep Diekmann právě opačný - do prózy je vsunuta báse?.

Záběr ČT, zachycující doplnění české básně do českého rukopisu, vyvrací tvrzení, že kniha vznikla v holandštině.
Česká televize: Vývojové fáze vzniku rukopisu knihy "Nemám žádné jméno"


V konečné verzi rukopisu je báse? Chléb (něm. das Brot) na vyznačeném místě již do knihy zařazena. Překlad dané části najdeme v německém vydání knihy na stranách 73-74:

Německé vydání deníku Dagmar Hilarové, strany 73-74
Německé vydání deníku Dagmar Hilarové "Nemám žádné jméno", strany 73-74.


Souběžný přepis Českou televizí zaznamenaného úryvku původní verze českého rukopisu a publikovaného textu:

Za všechno mohl můj žaludek.
Mein Magen ist an allem schuld.

On to byl, kdo mě přinutil udělat tak nevýhodný obchod.
Mein Magen, denn war nicht er es, der mich zwang, die Schuhe so unvorteilhaft zu tauschen?

On, sluha svého pána, který se jmenuje Hlad a je věčným inspirátorem věze?ských múz.
Er, der Knecht seines deutschen Herrn und Herrschers – der Hunger.

– CHLÉB –
– BROT –

Věrka, má dospělá sestřenka, už nepracuje v prádelně, ale v kuchyni.
Vera, meine älteste Kusine, arbeitet nicht mehr in der Wäscherei, sondern in der Küche.

Štěstí se na ni usmálo – nebo mu trochu pomohla? – a začlenila se mezi nejvyšší kádry.
Sie hat Glück gehabt – oder vielleicht dem Glück auch etwas nachgeholfen! –, jetzt steht sie auf der höchsten Leitersprosse.

Je to sice dřina, ale aspo? se nají...
Auch wenn sie sich abrackern muß, sie hat jetzt genug zu essen...


I po dvojím překladu (čeština > holandština > němčina) zůstal text v německém vydání knihy v nezměněné podobě a nic nového, co by do původního textu českého rukopisu Dagmar Hilarové někdo dopsal, na úryvku z prostředka knihy nenajdeme.


Na prezentaci knihy si pracovní verzi rukopisu knihy každý mohl prohlédnout, případně si pořídit fotografii. K fotografii 113. strany pracovní verze českého rukopisu nafocené týdeníkem REFLEX přikládám fotokopii odpovídající stránky 140 německého vydání knihy. V této části knihy líčí Dagmar Hilarová svoje první zážitky a pocity při svém návratu po skončení války do Prahy.

Vývojová stadia vzniku českého rukopisu knihy - foto REFLEX Německé vydání knihy "Nemám žádné jméno", strana 140
REFLEX: Vývojová stadia vzniku českého rukopisu knihy "Nemám žádné jméno"


Souběžný přepis textu z fotografie rukopisu a z německého vydání knihy:

Prošla jsem Prašnou bránou kolem hotelu Paříž, zahnula do Rybné uličky - a už mne vítal Masný plácek pestrou vlajkoslávou.
Ich gehe unter dem Prašná brána – dem Pulverturm – hindurch, am Hotel Paříž vorbei, biege um die Ecke in die Rybná-Straße, und dort, der kleine Masný-Platz, ganz in buntem Fahnenschmuck wie zum Willkommen.

Náš dům, starý, oprýskaný veterán, se usmíval okny plnými květin a slunce a zval dál: jen pojď, tady jsi doma, už na tebe čekají.
Unser Haus, ein alter abgeblätterter Veteran, lacht mich mit seinen Fenstern voller Blumen und Sonne einladend an: Komm rein ..., hier bist du zu Hause ..., du wirst erwartet.

Na chodbě voněla bramboračka, za dveřmi v prvním patře břinkala kmochiáda a ozýval se dětský smích.
Im Gang steigt mir der Geruch von Kartoffelsuppe in die Nase. Hinter der Tür im ersten Stock klingt Volksmusik und Kinderlachen.

Vracela jsem se do osvobozené vlasti a veselého domu, ale jak bude tam, nahoře?
Ich bin heimgekehrt, in ein freies Vaterland, in ein fröhliches Haus. Aber was erwartet mich dort oben?

Ještě dvě patra a ...
Noch zwei Stockwerke ...

"Maminko ...!"
"Mutter! Mami ...!"

Ležely jsme si v náručí a všechen stesk, nastřádaný lety, naráz vyprýštil, jako když proutkař narazí na pramen.
Wir fallen uns in die Arme. Das ganze aufgestaute Heimweh bringt wie ein Springbrunnen aus unseren Augen.

Jsou slzy dobré i zlé, ty naše byly šťastné a dokázaly odplavit celou minulost.
Es gibt gute und schlimme Tränen; unsere Tränen sind die des Glücks, die die ganze Vergangenheit fortspülen.

"Právě jsem ti čistila klobouk" zabreptala maminka a hučka, kterou držela v ruce, se najednou proměnila v nezbytnou a důležitou proprietu.
"Ich habe gerade deinen Hut abgebürstet", fängt Mutter an. Die dumme Kopfbedeckung, die sie noch in der Hand hält, ist plötzlich das allerwichtigste.

Zaznamenala jsem v předsíni otevřenou skří?, ve které se dělal jarní pořádek. ...
Ich sehe den offenen Schrank im Flur ... Frühlingsputz! ...


I na této části knihy vidíme, že německé vydání je překladem českého textu a ani zde nic, co by napsala Miep Diekmann, není. Stejným způsobem a se stejným výsledkem můžeme porovnat i zbytek rukopisu knihy-deníku Dagmar Hilarové.


Na mnoha příkladech úryvků, pocházejících ze všech částí knihy, je spolehlivě doloženo, že tvrzení Miep Diekmann, informující veřejnost, že Dagmar Hilarová je pouze autorkou básní a vzpomínek z nichž při psaní knihy čerpala, je lež! Na této lži plagiátorky Miep Diekmann, opírající se o pomluvu, že Dagmar Hilarová neumí psát prózu, je postavena promyšlená krádež autorství díla Dagmar Hilarové!

I po upozornění prezidenta PEN Nederland holandský podvod pokračuje a se souhlasem PEN Nederland je dílo Dagmar Hilarové nadále prezentovánoprodáváno jako kniha Miep Diekmann v jejímž copyrightu jméno skutečné autorky nenajdeme!


UNESCO World Anti-Piracy Observatory - Plagiarist Miep Diekmann
UNESCO World Anti-Piracy Observatory - Plagiarist Miep Diekmann



Miep Diekmann versus Dagmar Hilarová, Nemám žádné jméno, Ich habe keinen Namen, Ik heb geen Naam, Io ho nessun nome, I have no name, Jestem bezimienny
Motto

Pero mé tenkrát
neposlalo salvu za nimi,
bylo ještě mládím rozskřípané,
ale již plné vzdoru

Přihlášení

Registrovaní mají
více možností!

Registrovat


Přihlášení
Jméno

Heslo



Zapomněli jste své heslo ?

Vědomí národa
Vědomí národa - Dagmar Hilarová - Nemám žádné jméno
Památník národního písemnictví
Originál rukopisu knihy
Nemám žádné jméno,
jehož překlad vyšel v Nizozemsku
pod názvem IK HEB GEEN NAAM,
je český a je uložen v Památníku
národního písemnictví.
Památník národního písemnictví - Dagmar Hilarová - Nemám žádné jméno
Autorkou knihy IK HEB GEEN NAAM
je Dagmar Hilarová.
České vydání
Dagmar Hilarová - Nemám žádné jméno
Dagmar Hilarová
Nemám žádné jméno
Veřejná anketa
Kdo je podle Vás autor ?

Dagmar Hilarová

Miep Diekmann

Úplně někdo jiný

Vygenerované za: 0.05 sekund Tuto stránku navštívilo lidí